Moje srdce už davno zaplavila touha
jak povodeń hluboká a dlouhá ...
po kulminaci na pramici
hledám zbytky svojich věcí.
Na hladine plujou kusy, potřeby a svědomí
naději jsem naštěstí přived ještě k vědomí.
Vzácné lodě míjejí mne vidim v páře odlesky
mezi mlhou nad hladinou však klíčí slunci papsky.
Co se pozděj utopí
to se nejdřív namočí,
proto jsem se neměl tolik..
.. Tobě dívat do očí.
dekuju :D
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.