Usínám...a vidím
nádhernou dívku ...
rychle beru do ruky tužku a zkouším ji zachytit na starý papír...
divá se na mne zhluboka upřeně a se smíchem ... pak zvážni a zahledí se do dálky ...
pozvedá lehce ruku a na pár taktů tanči jako by mluvila o svých přáních. Je tichá, klidná a pokorná.
Zahledí se s úsměvem do slunce, zavře oči, jako by chtěla, aby ji paprsky unesly.
Pak se na mne podívá, zvážní a řekne: Pokud mam odpovědět tak říkám Ano.
Rozrušeně odkládám rozdělanou kresbu: vždyť jsem se na nic neptal
Já vím...říká ta dívka...to jen kdyby ses náhodou zeptal...
jestli můžu být ....
už na vždy Tvá!
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.